Dnes už naštěstí můžeme trénovat a víme, že příští týden začneme hrát regionální soutěže a další týden baseballovou Extraligu, dnes dopoledne byl na stránky ČBA nahrán rozpis Extraligy.

Bohužel, cesta k některým těmto informacím byla velmi klikatá a několik klíčových detailů ze strany STK ČBA (Sportovně-technická komise) stále nemáme černé na bílém. Mojí motivací sepsat tento článek je snaha pojmenovat problém, který vedl do této situace a v posledních týdnech způsobuje emotivní rozepře mezi funkcionáři ČBA a manažery a trenéry oddílů. Na webu ČBA byl publikován článek "Pohled předsedy STK ČBA na soutěže 2020", který obsahuje řadu nepřesností a dle mého názoru, bohužel, ukazuje, že předseda STK nepochopil skutečnou příčinu rozhořčení jednotlivých manažerů.

Čím to není

Respektuji, že místopředseda ČBA pro řízení soutěží byl demokraticky zvolen na Parlamentu ČBA a má právo společně s ostatními členy VV ČBA vybrat členy jednotlivých komisí ČBA.

Také respektuji, že obecně platí, že návrhy STK může VV ČBA schválit bez porady s manažery oddílů. To jsou všechno dopředu daná pravidla, která zatím nikdo nezměnil a pro přijetí některých minulých zásadních rozhodnutí, jako bylo rozšíření EXL na 10 týmů nebo hraní single zápasů, byla tato pravidla naprosto nezbytná. Bez ohledu na to, zda jsem s těmito rozhodnutími souhlasil, jsem přesvědčen, že pro realizaci jakékoli vize je tento systém nutný. Pevně věřím, že motivace k jednotlivým rozhodnutím komisí a výborů jsou motivované pouze nejlepšími úmysly pro všeobecné baseballové dobro i když za nimi můžeme každý vidět něco trochu jiného, co se přirozeně podobá cílům jeho mateřského oddílu.

Argumentace, komunikace a její načasování

Čemu ovšem nerozumím, je, proč se nyní argumentačně fauluje a proč se nekomunikuje napřímo, podávají se neúplné informace bez upřesnění kdy budou doplněny a proč se úplně vše komunikuje pozdě. 

Vrátím se do loňského podzimu, kdy jsme se nadšení úspěchem reprezentace, 30.9. 2019 sešli na schůzce manažerů extraligových oddílů s STK ČBA. Přes přednesený nový návrh systému Extraligy, jsme se všichni ze schůzky rozešli ve shodě, že chceme pokračovat ve stejném formátu ligy jako byly ročníky 2018/19.

Ještě několik měsíců před pandemi, v prosinci 2019, měli manažeři jednotlivých oddílů komunikovat s ČBA blokace hřišť v kalendářním roce 2020, aby STK mohla vydat termínovou listinu a blokace promítnout do rozpisu celostátních soutěží. Termínovou listinu jsme však letos ani v podobě konceptu až  do vypuknutí pandemie nedostali. Za náš oddíl jsem tedy počátkem března 2020 musel kupovat letenky pro zahraniční hráče  podle podkladu ze snímku obrazovky jednoho z pracovníků sekretariátu ČBA. Jak to dělali ostatní manažeři, nevím.

25.3. nám byl zaslán metodický pokyn STK, který popisoval několik případných variant systému EXL podle data zahájení a ujišťoval, že EXL se bude hrát a liga bude mít mistra. Dále jsme byli tímto pokynem upozorněni, že v případě setrvání uzavřených hranic i po 31.5.2020,  hrozí EXL bez cizinců, kteří nemají v ČR trvalý pobyt (podle soutěžního řádu může neobčan ČR v soutěži poprvé nastoupit nejpozději 31.5.).

Pak jsme velmi dlouho, žádné informace nedostali. Až 17.4. jsme dostali další metodický pokyn STK, který velmi stručně řekl, že i přes pravděpodobný pozdější start soutěže nedojde k úpravě soutěžního řádu a tedy cizincům nebude umožněn start. Metodický pokyn doplňoval, že cizincům s trvalým pobytem v ČR udělí STK výjimku i pro pozdější start. O výjimku jsem pro Jakea požádal a začal jsem řešit zrušení letenek pro tři zahraniční hráče. Mára Rejman, který s hráči dojednal podmínky, STK adresoval náš nesouhlas s jejich rozhodnutím. Kdyby takové rozhodnutí přišlo během prvního týdne pandemie, rozuměl bych tomu, ale čekat přes měsíc a pak to bez diskuze zakázat, pro nás nebylo pochopitelné.

Čas v karanténě plyne, v oddíle plánujeme v omezeném režimu obnovení tréninků, z STK žádné nové informace nepřicházejí. Na mail Arnošta Nesňala ostatním manažerům reaguji příslibem s technickým zajištěním videokonference svolané na pondělí 27.4. Až po svolání videokonference přišel 24.4. od STK koncept rozpisu, který počítá se začátkem soutěže 12.6., základní část 2x každý s každým, následně falešná čtvrtfinálová série, semifinálová série a finálová série. V původním metodickém pokynu byla varianta základní části 3x každý s každým následovaná pouze finálovou sérií.

Svolané videokonference 27.4. se zúčastnili zástupci STK ČBA, VV ČBA a zástupci osmi z deseti extraligových oddílů. Omluvili se zástupci Techniky a Arrows. Hlavním tématem byl bezesporu systém soutěže, druhým pak podpora oddílů, kterým vznikají náklady v souvislosti s osvětlením hřišť. Nad otázkou dvou či tří zápasů týdně bylo vyvoláno hlasování, které dle přepisu komunikace dopadlo jednoznačně - 6 pro tři zápasy, 0 pro dva zápasy, 2 se nevyjádřili. Většina týmů se přiklonila k názoru hrát top6, místo pavoukového play-off.

Čas opět plyne dál a opět oficiálními kanály nedostáváme žádné informace. Až na e-mailový dotaz manažerky pražského oddílu dostáváme 5.5. potvrzeno, že se začne hrát 22.5. 

6.5. se nám dostává do rukou rozpis a metodický pokyn, který počítá se systémem základní části 2x každý s každým, obsahuje top6 hybrid se semifinálovou a finálovou sérií. Dále metodický pokyn nařizuje maximální počet 50 diváků a slibuje podporu 2.000,- za osvětlený zápas ze strany ČBA. Pro naprostou většinu nejen manažerů, ale obecně účastníků svolané videokonference, je zcela nepochopitelné, jak k takovým rozhodnutím mohla STK přes závěry z videokonference dojít. Výsledkem je odstoupení Arrows s U21 a bouře více, či méně věcných e-mailů, jejichž přečtení zabralo půl pracovního dne.

Toto opravdu není příklad správné komunikace a z toho, co jsem tu popsal, to musí být všem jasné. Nebo ne?

Proč jsem se přiklonil ke třem zápasům týdně?

Protože přes informační kanály sociálních sítí určitě uniklo, že jsem podporoval tři zápasy týdně a několik hráčů se mě na to i osobně ptalo, chtěl bych využít této příležitosti k vysvětlení mých důvodů.

  1. Je to o 9 zápasů tedy cca 345 PA navíc
  2. I když se sníží kvalita nadhozu v celé lize, týmy by se srovnaly podle úspěchu v útoku
  3. Bylo by mnohem jednodušší a méně riskantní zapojit do zápasů mladé hráče
  4. Když se budou hrát pouze dva zápasy tedy celkem 18 zápasů, je velmi pravděpodobné, že budou mít týmy uprostřed tabulky stejnou celkovou i vzájemnou bilanci. O pořadí bude rozhodovat vzájemné skóre.
  5. Protože pro postup do top6 stačí mít vyrovnanou celkovou bilanci, každý vlastně může hrát pouze na jeden zápas a na postup mu to může stačit.

Proč nesouhlasím s argumentací STK ke dvěma zápasům týdně?

Pokud jsem to dobře pochopil, tak hlavním argumentem STK, proč hrát pouze dva zápasy týdně je vysoká důležitost dohrát základní část za každou cenu. Dle jejich představy toto umožní dohrát soutěž, i když by se nějaké družstvo dostalo do karantény, protože na to bude místo v týdnu. Já vnímám takové riziko jako minimální a zároveň poukazuju na nevyslovený předpoklad, že by se nemocný hráč nakazil nejpozději před třetím týdnem základní části. Pokud se některý tým dostane do karantény po třetím týdnu, už by stejně musel hrát 4 zápasy týdně, a to v okamžiku, kdy ostatní týmy hrají nižší počet zápasů, není moc blízko regulérní soutěži.

Populismus a zvrácená interpretace "Hráčské asociace"

Již od počátku projektu “Hráčské asociace” jsem se od něj snažil co nejvíce distancovat, protože nevěřím, že má potenciál přinést jakékoli konstruktivní body k diskuzi. To, jaké mají hráči zázemí a podmínky, je odpovědností jejich manažera, případně jejich pracovněprávního nebo občanskoprávního vztahu s oddílem. Jediné, co skutečně omezuje dospělé hráče v jejich svobodné volbě, kde chtějí hrát, je přestupní řád ČBA, který i u dospělých hráčů vypočítává výchovné. Mateřské oddíly tak mohou být v klidu a podmínky svým hráčům zlepšovat nemusí. Když už, tak hráčská asociace by, dle mého názoru, měla vystupovat jako opozice řídícího orgánu soutěže a nikoli jako její spojenec v boji proti “zlým” názorům manažerů oddílů.

Myslím si, že poslední ročníky Extraligy dobře připravily reprezentanty na srovnání na světové úrovni a vyzvedly celkovou úroveň ligy na Evropskou špičku. Ano pro hráče to bylo náročné, ale já chci hráčům spíš zlepšovat podmínky než jim dávat více volného času a nechat je hrát v hobby režimu, bez osobní odpovědnosti za výsledek oddílu. Chci abychom mohli být na Extraligu hrdí a vážili si jí.

V co doufám?

Především doufám ve zlepšení a zrychlení komunikace STK ČBA směrem do jednotlivých oddílů a současně v určitou sebereflexi STK ohledně dosavadní letošní ne/komunikace s oddíly. I když někdy, třeba i z objektivních důvodů, není jasná konečná informace, tak stačí napsat jen, do kdy bude věc upřesněna. Tak tomu již v dnes zaslaném e-mailu bylo a jsem za to rád. V dalším metodickém pokynu STK očekávám minimálně pokyny týkající se užívání šaten nebo představu, jak máme zajišťovat omezený počet diváků.

Závěrem dodávám, že toto je moje osobní stanovisko, nikoli stanovisko schválené či připomínkované VV oddílu. Pokud se ztotožňujete s mým pohledem na věc, prosím Vás o sdílení článku na libovolné sociální síti, děkuju.

Lubomír Čuhel, generální manažer