ZKUŠENOSTI K NEZAPLACENÍ

 S ženskou reprezentací absolvovala jarní štaci v USA a během sezóny válčí v dresu Titans ve dvou extraligách.

Nadhazovačka Anna Štenglová musela sice vyměnit svou oblíbenou „89“ za třináctku, ale to nemění nic na tom, že se bude ze všech sil rvát na národní tým na mistrovství Evropy juniorek v Itálii.

 

Na Pražském softballovém týdnu si dostala několik šancí, jak se ti házelo?

„Ze začátku jsem pociťovala nervozitu, ale ta ze mě po pár směnách spadla a začala se cítit příjemně. Házelo se mi velmi dobře, protože jsem věděla, že mám za sebou v poli velmi silný tým, který mi pomůže za každé situace.“

 

Jak velká je konkurence na nadhozu v reprezentaci juniorek?

„Konkurence je veliká, ale to je jen dobře, že máme tak silný a početný tým nadhazovaček. Když jedné nevyjde den, nahradí ji minimálně stejně kvalitní nadhazovačka. Navíc se sešla generace bohatá na talentované hráčky. Konkurence je v podstatě na každém postu.“

 

Na jaře si byla s reprezentací žen v USA, jak cenná zkušenost to byla?

„Hodně cenná. Každá herní zkušenost z USA je velmi dobrá a užitečná, navíc když je to s týmem jako je naše ženská reprezentace. Přeci jen je tam stále rozdíl mezi juniorskou úrovní a softballem žen. Když jsem dostala pozvánku, tak nebylo co řešit ani vteřinu – jedu!“

 

Myslíš, že by byla v tvém případě šance podívat se na LOH?

Doufám, že ano. Holkám z #MISE2020 fandím a věřím, že se do Tokia probojují. Bylo by to úžasné mít pod pěti kruhy národní tým, a když budu softballu dávat tolik energie jako doteď, pilně trénovat a obětovat čas, tak bych i já mohla mít šanci reprezentovat na olympijských hrách.

 

Jaké jsou tvé cíle pro ME, ať už osobní nebo týmové?

„Naše cíle jsou nejvyšší a chceme minimálně na bednu. Navíc bych si domů ráda odvezla některou z medailí a nejraději zlatou.“